Včelařská konference

"Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách."

Nalití je problém, protože v buňkách dole zůstanou bubliny a dost medu zůstane zvenku buňěk a bude po vložení vlhnout a téct, včelky tak zřejmě budou muset většinu těch nalitých zásob přemisťovat, což je v zimě zatíží.
Já jsem kdysi zvažoval plnění jednotlivých buňěk injekční stříkačkou. Trošičku rozředěný med s obsahem vody kolem 20 % a na vyhřátém místě, aby med ze stříkačky šel a za nějakou hodinku by byl plást naplněný. Pokud nejsou jiné už zpracované zásoby a pro záchranu cenného včelstva a matky by se taková piplačka bezesporu vyplatila. Ovšem nevyzkoušel jsem to, zatím nebyl důvod.

Ad čalounické. Měl jsem podobné. Při zatloukání dobré , ale když jsem je chtěl dorazit , tak u poloviny z nich ulítla hlavička . Ta tam byla snad lepená dodatečně. Zbytek uletěl při prvním páčení rámku. To je teprve pakárna.

Mili vcelari!

Omlouvame se za vypadek konference, zpusobeny chybou v konfiguraci,
ktera se necekane projevila az ted. Prispevky mezitim odeslane pres web
si muzete precist na:

       http://www.vcely.or.cz/konference.pl

                            Petr "Pasky" Baudis

Promiňte, zapomněl jsem na značku, je to paropropustná folie Jutadach 135. Tu včely nevykousaly a je tam od května, jiné jsou nevhodné.

O zásoby strach nemám těch tam bylo fakt dost.Vždy mám včelstva nakrmená dostatečně,vždy jim ještě na jaře odebírám rámky se zásobou které používám při tvorbě oddělků.Uvidíme jak to dopadne sám jsem na to zvědavej.Jinak včel v zimním chomáčích je dost,obsedají každé asi těch 5 rámků

Tichá výměna se děje z pravidla v podletí, ale není to podmínka. Jde o odstranění matky, která přestává ovládat, pro své stáří nebo vykladenost včelstvo feromony. V tomto případě kdy včelstvo zimuje dvě matky s největší pravděpodobností došlo k tomu, že na jedné straně je matka stará a pro včelstvo nevhodná a na druhé straně je matka mladá pozdě v podletí vylíhnutá a nestačila se například pro špatné počasí oplodnit a nebo rozklást, takže ani mladá matka neovládá včelstvo dostatečně, tak aby včely starou matku odstranily. Kolem vánoc, by se mělo oteplit, a do té doby bych si připravil tenkou přepážku uvnitř s mateří mřížkou a při oteplení, bych celý nástavek posadil na nízké dno a přepážku s mřížkou bych vložil mezi ty dvě včelstva a zkusil je dozimovat jako dvoumatečné. Včelstvo si na jaře bude moci vybrat, která matka má pro ně větší cenu na kterou stranu se přidá. Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách.

"Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí..."

Nojo, ale co konkrétně má konat? To se takhle dobře radí, když se nic konkrétního neporadí.

Po pravdě mě ale taky nic konkrétního nenapadá.
Snad jedině modlení, aby obě části nebo aspoň ta s inseminovanou matkou byly dostatečně velké a každá z nich měla dost zásob, aby tak přežily mrazy a v oblevě bylo možné do nich jít a spravit to.

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.
****************************************************
Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí...

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.

"Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně."

Z hřebíků je komodita, všechny podobné jsou za zhruba stejnou cenu a výrobci mezi sebou soutěží, kdo hřebíky vyrobí nejlevněji.
Případně, když u běžných hřebíků na rozdíl od sponek není specifikována tvrdost materiálu, používá se ta nejměkší ocel.

čauky chci se zeptat jakou paropropustnou folii používate a včely jí nekoušou?

Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně. Vždy záleží na konkrétním výrobci, ale s pravidelností narážím v této oblasti na naprosté šunty. Tak je to i s těmi hlavičkami.

Taky jsem viděl sponkovačku v akci na jedné výstavě .
Bohužel používám odpadní dřevo a to má někdy dost hustá léta a taky divně kroucená. To by se všechno rozštípalo .
Takže sbíjím v samo domo přípravku . Poslední dobou narážím na problémy s hřebíčky . Ty co se prodávají na rámky mají hlavičky , které se již dost zmenšily a jsou krátké. V nouzi je ale možné je použít . V nouzi . Prodávané stavební hřebíčky již se dají zaměnit s kolářskými . Jo to je to šetření . Již kupuji silnější než je třeba , ale i tam je to s každou další várkou horší a horší .

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. pepan

Na prvý pohľad je to logické, ale za vyše 50 rokov, sa mi ešte nestalo, aby som vytočil med s obsahom vody nad 18% a skvasil mi v nádobách. Ale už sa mi to stalo vtedy, keď bola malá prestávka v znáške medzi repkou a agátom, keď včely nemali čas vodu odpariť.

Mám jednoduché úľové dná, letáče (20x380 mm) otvorené naplno, s tromi až štyrmi nadstavkami výška 280 mm.
Včely ako také majú vyvinutý tak dokonalý systém odvetrávania vnútorných priestorov úľa, že s tým nemajú problém. Dokážu odvetrať aj hlbšie dutiny, pretože sa vedia zoradiť do "zástupu" hlavou dovnútra úľa na letáči a pokračujú i v uličkách alebo na stenách úľa a to kmitaním krídiel si vnútorný vlhký vzduch podávajú z krídla na krídlo. V čase včelej nečinnosti (zima) sú včely odkázané len na prirodzené odvetrávanie úľového priestoru čo sa nedá porovnávať s vetraním úľa v čase chovu plodu a znášky.

Svojimi zásahmi do tohoto systému človekom, možno je to i dôsledok otvorených očiek a otvoreného dna, čím zasiahneme do ich osvedčeného systému odvetrávania a výsledkom je med s vyšším obsahom vody.
Ale to je len moja "teória"

Ano, to jsou ty další vlivy, jako je nepříhodné počasí. Ovšem více lidí zde popsalo rozdíly mezi uteplenými a neuteplenými úly v jinak stejných podmínkách...

"Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. "

Mně připadá, že v klasickém starém úlu, kde je jen jedno česno, tak včelky při zahušťování zásob tím česnem vyfoukávají vzduch ven. Dovnitř úlu vzduch prosakuje skrz škvíry kolem okýnek, latiček a podobně, tudíž s větším odporem. takže toho vzduchu je málo a včelky ho stačí ohřát, takže dobře vysušuje.
V nástavkovém úlu vzduch vyfukují obvykle horními očky a do úlu vzduch vstupuje přes síto a přes spodní česno, je li otevřené. To jsou hodně velké otvory a vzduch tam tak proudí volně, bez odporu. Toho vzduchu je tak mnohem víc a včelky ho tak nestíhají ohřát, zásoby se tedy zahušťují pouze když venkovní vzduch je suchší a teplejší. Pokud je venkovní vzduch vlhký, zásoby se nezahustí. Plus se k tomu připočte to, že v nástavkovém úlu je toho medu k zahuštění až násobky víc než v klasickém úlu a tak med z nástavků je v průměru zahuštěný méně a to zahuštění je citlivější na momenální počasí a vlhkost na stanovišti.

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout.

pepan

Již 4 den nepřicházejjí příspěvky na meil.

Pepan

Pominu-li nedočkavost včelaře a extrémně nepříznivé počasí, pak si myslím, že na vysoušení medu má velký vliv narušování cirkulace vzduchu vyvolané včelami. Pokud je zasíťované dno, otevřená očka, tak včely nezvládají usměrňovat proud vzduchu a mají problém s vysoušením medu, a nejen to.
Jako další vliv bych pak viděl ten rozdíl uteplený/neuteplený úl.

Milan Čáp

>krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.<
-----------------------------------------------------------
Až počasí dovolí, a budete-li chtít rušit, podívejte se do zimního hroznu. Včely si vodu schovávají v plástech na kterých sedí. Avšak, zda to bude platit i při použití paropropustné fólie, to nevím. Podělte se.
JK

Koupil jsem několik druhu paropropustných folii ....
-----------

Já zkoušel černou netkanou textili co se dává na záhony.

Vše dobré, až na to že ji včely prokousaly. Ke zkoušení silnější pod střešní krytiny jsem se nedostal. Mně to zajímalo hlavně proto, že jsem nad tím podněcoval přímo cukrem v pytlíkách.
Což po dostupnosti plast krmítek ztratilo smysl. A taky jsem došel k tomu, že pytlovina (umělohmotná) je stejně dobrá pro můj účel. Šířka pytle je snad dělaná přímo na Langa.
Někde to mám na stropě dále, ale moje úly ventilují dost spárami mezi palubkami a dalšími skulinami. :-)

Karel
Karel

Mám tenkostěné úly,vysoké podmety zasyťované,na dvaceticentimetrových paletach.Letos přímo to z úlu teklo. Podotýkam že mám dost vlhké stanoviště. Koupil jsem několik druhu paropropustných folii a výsledek,krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.Několik obrázku s pruhlednou folii a paropropustou ,v galerii viz;www.vcelypavera.wz.cz

Je to Lukopren a dá se koupit za necelejch 400kč zde-
http://www.drostra.cz/?PID=27113&tabid=3

Materiál na výrobu forem se jnenuje Lokopren N 1522.
Jeden Kg stojí cca. 500 Kč.
Formy je dobré vystužit zednickou perlinkou.

Jarda

"""""snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí"""""

Chladné počasí je vždy výhodné pro vysoušení medu. Nejhorší je teplé a vlhké.

Nevíte někdo označení hmoty (silikonu) na výrobu forem na svíčky a kde ji popřípadě koupit?
A máte někdo zkušenosti s výrobou forem?
Díky.

Pokus na myších, který jsem uvedl je samozřejmě modelový příklad a u nejpočetnější skupiny ( pět párů) pokus trval přes dva roky. A měl nás naučit, kam se dostanem, když u plemenitby nebudem používat hlavu. Pokud by se teoreticky mělo něco podobného projevit u roztoče tak při disciplíně ošetření bych to odhadnul na minimálně patnáct let. Vypadá to číslo hrozně a v plošné praxi je to nemožné. Ale když čtu, že roztoč je tu třicet let, tak je to spíš o trpělivosti bojovat. Za těch osm let co se nějaké selekci věnuji jsem u včelstev přece jednu změnu zaznamenal, kromě nízkeho spadu se zmenšila síla zimujícího včelstva. Na začátku jsem měl včelstva, která v prosinci seděla na 7 uličkách teď mám včelstva, která obsedají tak 5 uliček. Zimují slabší, ale na jaře to velmi rychle doženou a na řepku jsou o stejné síle a snůška se nezměnila. Aleš

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš

Taky jsem to zjistil

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

"Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín"

Je třeba vyloučit, že z takhle ohřátého polyuretanu nebudou vznikat nějaké toxické zplodiny rozkladu, které by se přes stěnu potom mohly dostávat do včel a do medu. Stabilita polyuretanové pěny při tak vysoké teplotě rozhodně výrobcem zaručena nebude a možnost vzniku nějakých toxických zplodin, mnohem horších než třeba při lakování nástavků obyčejnými barvami, je tak dost reálná.
1 minuta pro tepelně izolační pěnu nic neznamená, s největší pravděpodobností se vysoká teplota vůbec nedostala do hloubky pěny.

"Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování."

Je fakt, že na takový med ojediněle po odvíčkování taky přijdu. Připadá mi, že na to má určitý vliv mikroklima stanoviště v kombinaci s počasím těch pár dnů, kdy včelstvo tu příslušnou dávku medu zpracovává. Například pokud je stanoviště na místě, kde se těch pár dnů dlouho drží rosa a dlouho do poledne je vlhko.

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování. To je ale extrémní hodnota po mimořádně vydatné jarní snůšce a mimořádně vlhkém létě. Vytočený med i v této problémové situaci mívá 18-19 %, v horní vrstvě obvykle něco přes 20 %. Pokud se sebere řídký vršek v nádobě nebo se odpaří vysoušečem v medárně, tak celek jde i slabě pod 18 procent, což je přijatelné. Také ale vzpomínám na 15-17 % v univerzálech. Ale jak jsem napsal níže, není to důvod vracet se od nástavkových úlů zpět. Spíše najít příčinu a řešit efektivně tento problém.
--------------
mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Chtělo by to nějaké pozorování, nejlépe na jednom větším stanovišti. Sledovat med z úlů bez podložek/s podložkami a nejlépe ještě zateplené/tenkostěnné. Jasně se tím odliší vliv úlu a jedné straně a vliv stanoviště, počasí, svůškových pdmínek a nedočkavosti včelaře na straně druhé.

"Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka."

Já myslím, že za 20 let bude v první řadě nouze o kvalitní léčiva. Současná vysoce účinná chemická léčiva totiž nikdo nevyvinul na varaózu. Včelařští výzkumníci pouze převzali osvědčená léčiva, která se s úspěchem a ve velkém množství používala na roztoče jinde. Z toho plyne i nízká současná cerna těch léčiv, nejsou v nich náklady na nějaký výzkum a vývoj. V budoucnu to tak nebude a nová účinná léčiva, pokud budou objevena, budou o to dražší.
Včelstva budou menší a na úkor medného výnosu se bude zavádět v létě přestávka v plodování, pokud agresivita roztoče a případných virových nákaz a dalších stoupne natolik, že dnešní co nejsilnější včelstva s celoletním mohutným plodováním budou VD pravidelně poškozována a ničena i přes léčení nebo bude jejich léčení hodně drahé.
Rojit se asi víc nebude, chytit a usadit jeden každý roj znamená hodně práce a vyplatí se i v budoucnu jen včelařům s pár včelstvy a to ještě těch, co u těch včelstev mohou denně být. Proti nějakému dělení včelstev přes oddělky a podobně.

"za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí"

Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně. Tím bylo automaticky jedno, jestli jsou včely v superuteplených úlech nebo třeba v úlech s 1 centimetrem dřeva, v době vybírání medu potom ve včelách nebylo nic jiného než zahuštěný zavíčkovaný med. Ovšem za cenu toho, že řidký nezavíčkovaný med často nebyl zahuštěn, místo toho byl spotřebován. A někdy i část toho hustého medu. Případně, pokud včelař nezaregistroval snůšku, byla část další snůšky kvůli plným plástům promarněna. Výnos medu byl tak běžně poloviční nebo ještě menší. Proti dnešku, kdy v podstatě jak je v úlu med, tak se vybírá.
Přirozeně že pokud byly extrémně vlhká období, jako třeba tady letos ke konci května nebo jako byl loňský červen, tak i zavíčkovaný med byl řídký, to byly ale výjimky.

U vysušovadel je potom otázka, jak při vysušování medu ten med poznamenají. Například u vysušovadel s foukaným vzduchem potom med působí jako účinný vychytávač všeho prachu, který v tom vzduchu je. Takže v trochu prašném prostředí se potom v medu vedle pylových zrn objeví prach z tohoto místa. Paradoxně pokud je to alergický prach, mohlo by pojídání takového medu slabé alergie na prach imunizovat podobně jako pyl v medu imunizuje slabé alergie na tento pyl. Pokud je prachu hodně, ovlivní dokonce i chuť medu.
U běžných fénů a podobných topidel je teplý vzduch protahován kvůli chlazení přes motorek a přes uhlíky, takže se v medu objeví i látky z toho motorku nebo kousky uhlíků z motorku, hlavně u těch nekvalitních fénů.
Vysušovadlo, pokud má být kvalitní, nebude tedy nijak levná věc, bude tam třeba speciální ventilátor, speciální nízkoteplotní topné těleso, nějaké prachové filtry.....

Jinak ale mně napadá, že schopnost zahušťovat zásoby může být daná taky geneticky, ovšem zachytit to by znamenalo minimálně od každého včelstva vytáčet odděleně.

Stojí i nestojí. Pro začínajícího včelaře určitě ano. Mnohému se přiučí a některé věci začne používat a vyplatí se.
Pro zkušeného včelaře tam nic nového není.
Viděl jsem I. díl a II. jsem už nechal ležet.

Letos jsem měl poprvé u 8 včelstev po celou sezónu tenkostěnné úly a celozasíťovaná dna se zasunutou podložkou. Problém se zvýšeným obsahem vody v medu jsem nezaznamenal - měřeno hustoměrem. Obsah vody byl různý, ale vždy pod 18% a to i v případě vytáčení neúplně zavíčkovaných rámků.

Toto vlákno vzniklo jako reakce na můj příspěvek a tak si dovolím reagovat. S většinou vašich názorů a pozorování souhlasím.
Včela reaguje na změnu podmínek a včelař svými zásahy včelu šlechtí (někdo používá pojem řízená či zrychlená evoluce) podle svých potřeb. Stejně i VD se vyvíjí a přizpůsobuje změněným podmínkám (léčiva, chování včelstev, zásahy člověka, ...).
Vzhledem k zavčelení naší země je i vysoká koncentrace VD a i migrace VD je značná. Nelze proto očekávat degeneraci VD jako u uzavřené množiny myší. Naopak budou vznikat nové linie VD a ty nejživotaschopnější přežijí.
Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka.

Neskusali ste niekto pri vytacani fukat teply vzduch do medometu pomocou pistole ci fenu?Ci sa da nejaka voda vyhnat tymto sposobom.Zaujimali by ma prakticke vysledky,niekde to tusim p.Jindra spominal.Ak by to fungovalo,tiez by som asi upustil od navratu k zateplenym nadstavkom,lebo tenkostenny,bezfalcovy nizky sa mi javi na pracu so vcelami,vytacanie medu a pod.ako neprekonatelny.

Taky jsem míval problémy s vyšším obsahem vody v medu. Hlavně pokud jsem hospodařil v medárně Pokusného včelína na Skřivánku.
Od té doby jsem nezměnit technologii ošetřování včelstev. Dna pouze se sítem od února do fumigace. Přes zimu úlový prostor cca 60 cm vysoký, přes léto i o tři nástavky víc.
Od doby co my v medárně alespoň týden před výtáčením a celé období vytáčení běží vysoušeč vzduchu, který bere denně 4-6 litrů vody. Nemám s vodou v medu problém.
Letos jsem točil medovici, která měla 14% vody, ale to bych zas na vysoušeč nesváděl.
Vysoušeč má ale i zápory. Krom toho, že papá trochu proudu. Je dobré medárnu nevětrat. A pokud tam teplota stoupne přes 25st. Tak je tam pocitově ještě víc a nedýchatelné sucho.
Tomáš Jaša

Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín.
Podle mě by takto vyrobený nástavek (viz předchozí příspěvek) šlo namočit, pod pdmínkou, že nikde nebude otevřená dutina. Ale doporučuji, než se pustíte do větší série si to někde vyzkoušet. Zvážit na gramy před a po. A zvážit, jestli není spotřeba příliš vysoká.
Tomáš Jaša

S příspěvky od Radka a Karla mohu souhlasit, jenom chemie nestačí. Já jsem o něčem podobném jako je VT slyšel poprvé asi před deseti lety a asi o dva roky později jsem sledování spadu připsal do seznamu vlastností na selekci pro budoucí chov. Pionýr této myšlenky to takhle dělal už pár let před tím než jsem začal včelařit, takže já jsem do toho "vlaku" pouze přistoupil. Ten pionýr je dnes už pár let v důchodu. Ale myslet si, že přijde doba, kdy si koupíte matku a je po problému je podle mě nemožné, takhle nadoraz to ze včel šlechtění nevytáhne. Takže pořád bude záležet na včelaři jak se k tomu postaví. Teorie o velkém množství roztočů, kteří se sami vyselektují v neduživé chudáky nemá oporu ve faktu přirozeného výběru. Na udržení včelstva se musí podílet včelař a dopracovat se k tomu.

za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí

Také řeším tento problém. Považuji to za jednu z mála nevýhod moderních úlů. Problém by si zasloužil solidní výzkum. Víc než tenké stěny úlu podezřívám zasíťovaná dna, velká česna a vysoké podmety. Pokud se nenajde řešení v úpravě konstrukce dna, bude třeba zvýšený obsah vody řešit dodatečně vysoušením medu mimo úl. Cesta zpátky k dovuprostorovým úlům u mě nepřipadá v úvahu.
------------
P. Krátký: Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Aleš Molčík napsal:

>Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu.
>A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.
..............

Zkusme fakta:
- nejen v našich ZO, ale všude na světě dělá roztoč problémy, ať se léčí čím chce
- na hubící přípravky zřejmě budou vznikat rezistence.
- snižování roztočů použitím hubicích přípravků se mi nejeví stejná situace jako popsaná situace u myší, ale uměle vytvořená (dost uměle vytvořená a stejně nefunguje nikde na světě)
- naše metodika vn ČR je založená pouze na tlumení roztočů, ale vůbec neřeší výběr odolnějších včelstev. vaše ZO je zřejmě světlá výjimka, proože to děláte i když Vás k tomu metodika nemotivuje. Stejně ale nevíte co by se stalo (a co se zřejmě stane) až vyšlechtění roztoči se nebudou chtít nechat vyhubit na tak nízkou úrověň, jak jste ve vaší ZO zvyklí.

Určitě to není vyčerpávající, ale k zamyšlení to možná stačí.
:)

Radek Krušina

ALešM:
>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
-----------

Ani jej nemusíš trávit, on má zřejmě i z tohoto důvodu své cykly.
Po 2002/2003 nikdo nevyhlásil chem válku a stejně jsem jej na podzim na podložkách neviděl. Pak postupně přibýval.
Po 2007/8 zmizel i tam kde se nenatíralo.

Prý je to možná strategie parazitů. Není to z mé hlavy.

Kdyby se moc množily, tak by zlikvidovali hostitele.
Takhle v cyklech u nich dojde k příbuzenské plemenitbě v období, kdy je jich málo. Některé linie logicky zdegenerují a ty co přežijí protože mají lepší gen.fond se postupně rozrostou a pak jak je jich dost, tak začnou horizontálně přenášet a kříží se vyselektované linie a vzniká nám zase o něco lepší generace.

A tak je to perioda za periodou.
Právě tím léčením jim to usnadňuejeme.

Nikdy je nevyhubíš na nulu a včely se rojí, čas od času nějaký roj přežije i s roztoči a můžeš se stavět na hlavu, prostě ve tvém okolí na 1km daleko, je spousta volně žijících včelstev. A roztoči v nich mají dost času. :-)

No a jestli ten jeden co ti přežije u tebe zimu není zrovna odolnější na používané chemikálie je otázka.

Karel

Mám možnost porovnat obsah vody z tenkostěnných úlů i z úlů izolovaných,se dny plnými i zasíťovanými.Je pravda,že ve dřevě 25 mm je tak o 0,5% -1% víc vody,než v izolovaných,vliv má zcela určitě i zasíťované dno.Ale hodně záleží i na stanovišti a vydatnosti snůšky a v neposlední řadě na síle včelstva a ponechaném prostoru pro snůšku.Posledních několik let je s vodou trochu problém,ale než abych všechny nástavky vyměnil za výrobně i finančně náročnější izolované,radši volím vhodný způsob vysoušení medu uměle.

Zdraví Pavel

Přemýšlím o koupi těchto dvou DVD. Kdo jste je viděl, můžete se prosím podělit o zkušenost? Stojí za to obětovat 600Kč? Díky.

Z meho mereni je ten rozdil v mnozstvi vody do 1,5 % ve prospech izolovanych ulu bez zasitovaneho dna. Nastavky z masivu 25mm tloustky parafinovanych v lazni mi neumoznuji udelat kvetovy med s mensim obsahem vody jak 18,5 %, u medovice neni problem. To 1,5% vody je na hustote jiz trochu poznat. Zakaznikum je treba to vysvetlit. Ze ten husty kvetovy med se z nove propagovanych ulu - parafinovane nastavky s otevrenym zasitovanym dnem neda udelat.

PZ

Presne tak,v tenkostennych uloch mam med s vyssym obsahom vody,cca o 2percenta,stanovisko vcelstiev nezmenene,15rokov klasicke palubkove ule,teraz 5r dadant,plodisko zateplene,medniky len 25mm drevo.Predtym voda 15 az 17,5percenta,teraz po prechode na tie neuteplene medniky 18 az 20 perc.Znasky repka,agat,slnecnica..Ked su zakaznici roky zvyknuti na med 16 az 17perc.tak po kupe medu 19 perc.sa viac ku mne nevracaju..a nechcel by som pocut tie nadavky za chrbtom..Inak na rozvoj vcelstiev v tychto uloch to nema negat.vplyv,aj vynosy su super,ale ten obsah vody je pruser..aspon u mna.

na vysledok pokusu som zvedavy,vdaka.Co sa tyka neprodysnosti,mam uplne rovnaky nazor,v uloch kvazi prodysnych,masiv 25mm mi vcely vieckuju med s obsahom vody vyrazne vyssim ako v uloch sendvicovych neprodysnych,zasietovane dna nepouzivam ani u jednych..
xxxxxxxxxxxxxxxxx

dobrý den,příliš jsem nepochopil Váš příspěvek,vykládám si ho tak,že Vám včely vyrábí ve slabostěných úlech med s vyšším
obsahem vody ?????

zajímalo by mě o kolik je obsah vody vyšší a kolik to zpravidla bývá procent a jestli nemá běkdo podobnou zkušenost

děkuji za odpovědi

Zdeněk

Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu. A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Šlechtění, obecně se dá nazvat zrychlená evoluce vývoje. Na šlechtění, je dnes založeno celé zemědělství agro i zoo. Takže i u včel to platí a jestli je nějaká vlastnost na potlačení roztoče, ať rooming nebo VSH, kterou včely mají dnes někde vzadu uloženou, tak šlechtěním je možné tu vlastnost potáhnout dopředu souběžně se zachováním současných tzv. doprovodných vlastností, selektuje člověk ne příroda. Jedinou neznámou, je jak moc dopředu VT vlastnosti potáhnout půjdou. To ukážou léta praxe a každý krok se počítá. Ale je tu také roztoč, který podstatně ovlivňuje procenta úspěchu šlechtění VT včely. A jak tu bylo napsáno tak je žádoucí, aby roztoč byl míň vitální co do množení. A používáním léčiv na tlumení varroázy se docílilo toho, že ve včelstvu zůstaly co do počtu potomků ty agresivnější roztoči. S tím mohu souhlasit. Ale nesmí se zapomenout na to, že roztoč se šlechtí sám, a šlechtí se podle stejných pravidel jako šlechtí člověk a to podle toho, která vlastnost je dominantní. A není li roztoč omezen naší včelou podobně jako u původní hostitelské včely, tak by během několika generací ti agresivnější roztoči tu svoji převahu stejně získaly. Takže tvrzení, že za víc plodné roztoče může používání léčiv, je naprosto nepodložené, to nejsou vitamíny. Jako student jsem se účastnil pokusu na myších. Bylo několik skupin myší s rozdílným počtem jedinců ve skupině. Myši měly stravu, čisto, nebyly predátoři, kteří by je omezovaly, myši se pářily pouze mezi sebou. Na začátku zdraví jedinci a na konci kromě fyziologických změn, byly hlavně pozorovány změny morfologické a to zejména zkrácení přirozené délky života a snížení počtu mláďat ve vrhu až o dvě třetiny. Přesně to co je potřeba dosáhnut u roztoče. A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.

Pokud to mohu doplnit, tak afircké plemeno neznamená automaticky agresivní včely, to nejsou zdaleka všechna. Obrana česna není totožná s agesivitou. Např. včely mírné ke včelaři často napadají slídilky a vosy již ve vzduchu. Myslím, že tolik podceňvaný grooming je veli důležitý hlavně v počátku infekce už jen proto, že jím jsou nadána prakticky všechna včelstva. To je možné si lehce ověřit. Otázka je intenzita a včasnost jeho použití včelami.
I když prokousunutí pancíře včelami není zas až tak neobvyklé, jsou hlavně k vidění roztoči s poraněnou hohou. To bohatě stačí k zahubení roztoče. Žel Bohu jen mirně nadpůrměrná úroveň groomingu, tj. cca 60% , není dostačující pro tzv. varroatoleranci a je třeba dalších mechanizmů a vlastností včel na podobné nebo vyšší úrovni.
K VSH mohu uvést to co jsem již zažil. Některá včelstva jsou schopna např. v polovině května vybít veškerý trubčí plod. Toto se událo během 10-15 minut a před úlem byla hromada trubčího plodu, z části počkozeného. Bylo to tedy v době, kdy by roztoči měli být podle předpokladů spousty včelařů převážně trubčím plodu. Možná to ale v tu dobu již bylo jinak. Přesto musím konstatovat, že i toto nebylo dostatečné. Jednalo se ale o varroázní rok. Na varroázu, kdy řešíme jen roztoče by to asi stačilo, ale ne na další fáze, varianty. Pespektiví cesta to ale je zvlátě ve spojení s groomingem a dalšími mechanizmy.

Také si myslím,že 40 je moc,existují 32,30,26 apod.Důležité je držet sponkovačku kolmo a nastavit si sílu úderu,příliš silný úder dokáže prošťouchnout se sponkou i loučku,pokud jde o měkké dřevo typu lípa,příliš slabý ji zase nedorazí úplně a nedoražené sponky se často špatně zatloukají.Boční loučky je lepší mít o síle 10 mm.
Nevýhoda sponek je ta,že ochotněji oproti hřebíkům vylézají.Ovšem produktivita práce je značně vyšší,nevýhodou je vyšší cena sponek proti hřebíkům.

Zdraví Pavel

T.J.:
Nechápu , co mají někteří proti neprodyšným stěnám úlů. Zkuste si někdy kolik vody přirozeně projde třeba i jen 10mm silnou stěnou dřeva při teplotě okolo nuly. A kolik vody se uvolní za první tři měsíce roku při dýchání včelstva. A za další o kolik se zhorší tepelně izolační vlastnosti dřeva vlhkého oproti suchému.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vždy jsem měl za to,že impregnace parafínem má chránit nástavky hlavně ptoti vlhkosti z venčí.Možná jsme si neporozuměli,ale já se bavil o sololitu jako vnitřní vrstvě,která nepropouští vlhkost ven.Když se vrátíme do minulosti,tak včelstvo,které zimovalo v dutině stromu,si vytvořilo samo podmínky vhodné pro život v tomto prostředí tím,že vnitřní stěny pokrylo vrstvou propolisu,který je v určité míře propustný.Naopak,pokud se jednalo o strom ještě živý(a většinou to tak bylo),tak z venčí ho chránila kůra,přes kterou se mnoho vlhkosti dovnitř opět nedostane.Vlhkost,kterou včelstvo vytváří metabolicky,se částečně vsákne do dřeva a je odebrána hmotou samotného stromu nebo i třeba dřevokaznými houbami,které obvykle ve dřevě takových stromů bývají,částečně se odpaří výletovým otvorem a zbytek odteče dolů,kde ho opět absorbuje dřevo,kořeny nebo práchnivina.
Podle tohoto mechanismu nejsou vnitřní neprodyšné stěny z minulosti pro včelstvo přirozené a vytvářejí podmínky,na něž se musí adaptovat.Ne,že by to včely nezvládly,ale zastávám názor,že když už chci mít ze včelstva užitek,tak se mu budu snažit pomoct,a ne mu škodit.

Zdraví Pavel